O projektu Pravěk

Uměním proti komerci je kampaň proti zavádění businessu a jeho principů do umění a mezilidských vztahů. Kapely či projekty užívající tento znak tím dávají najevo, že své umělecké produkty dávají k dispozici všem lidem bez rozdílu rasy, profese a množství peněz v jejich kapsách. Nevyužívají tak žádná autorská práva, nedotují manažery, nepodporují vyděračské praktiky, dávají své produkty k volnému šíření a nesnaží se nijak na své hudbě či produkci obohatit na úkor publika. Živit se uměním- proč ne? Ale nikdy příliš neždímat peněženky svých posluchačů, dávat co nejlevnější vstupné, aby si ho mohl každý dovolit a kultura tak byla opět dostupnou a „lidovou“.

Jsou ti tyhle ideály blízké, nebo je dokonce sdílíš? Klidně si dej logo kampaně na plakát své akce! Je totiž naprosto volně šířitelné a nezávislé, stejně jako typ umění, které se snaží prezentovat.

f96b157c91_81540387_o2

Důvod vzniku této kampaně je fakt, že v dnešních dnech i „undergroundové“ umění podléhá snaze vydělat peníze na úkor lidí, kteří zaplatí za nějakou „show“. Hudba se tak stává zbožím, které si konzumenti koupí a jsou spokojeni, nemusí se už o nic dalšího starat, můžou si vesele zařvat protestní fráze, zaskákat a jít se domů v teple vyspat. Festivaly jsou obehnané ploty, které hlídá naštvaná security garda, co prohledává příchozím batohy jestli nemají vlastní pití, aby organizátorům náhodou neunikla ani trocha výdělku. Kapely vyřvávají texty o tom, jak se nezaprodají a jak jsou jiní…ale v čem? Vždyť není to jedno, jestli hraje punk nebo komerční pop z M-TV? V čem je vlastně dneska rozdíl? Každý dostane dobře zaplaceno, manažer i organizátor shrábnou zisk, trochu peněz pustí kapele a život jde dál.

Undergroundová kultura by podle nás měla vycházet „dola“, přímo od lidí k lidem a minimalizovat komerční vztahy a překážky- ne je naopak tvořit. Organizujeme proto festivaly, kde nejsou jen pořadatelé, kteří všechno zařídí a diváci, kteří jen konzumují- chtěli bychom akce, kde se všichni účastníci podílí zhruba stejným dílem a o všem rozhodují společnou radou. Také by bylo dobré minimalizovat finanční bariéry a dávat pokud možno dobrovolné vstupné, nebo určit cenu akce a nechat na lidech, kolik dobrovolně zaplatí- někdo dá víc, někdo míň, podle toho, kolik má peněz.

Víme, že tyto myšlenky a způsoby jsou tak trochu výstřelem do tmy, ale z několika málo zkušeností, které jsme zatím získali, stále věříme, že tyto principy, založené na solidaritě a angažovanosti každého z nás, nejsou nemožné a mohou fungovat.

Tímto článkem rozhodně nechci shazovat všechny kapely či umělce, kteří se cítí být jiní a tvoří underground. Vím, že je hodně lidí, kteří se řídí podobnými principy a jejichž názory a slova nejsou jen prázdné fráze do větru.

 

Pravěk a Anarchismus aneb proč je ve znaku kampaně anarchistické áčko

Sdružení Pravěk není přímo ve spojení s žádnou politickou organizací či hnutím, ale principy anarchismu jsou nám blízké a zde se je snažíme realizovat v umělecké rovině.

Žádný sluha, žádný pán! Proto se snažíme nepřistupovat k autorům podle jejich „jména“, jak to dělají komerční vydavatelství, ale chceme každému, kdo cítí potřebu vyjádřit se, nabídnout bezplatný prostor k projevu.

Formou DIY chceme vytvořit alternativu ke konzumnímu způsobu chápání kultury a ukázat i její „odvrácené“ strany, které se kvůli „malé prodejnosti“ záměrně přehlíží.

Podporujeme protesty proti jakýmkoliv útlakům. Proto nás někdy můžete najít na demonstracích proti ACTA či podobných kratochvílích.

D.I.Y.- Mysli globálně, jednej lokálně

Praktiky DIY byly lidstvu známy odpradávna. Zpočátku to byl dokonce jediný způsob vylepšování si životní úrovně a pohodlí lidí. Teprve během starověku se vytvořila jednotlivá řemesla a řemeslníci – specialisté. V průběhu středověku, novověku a především díky průmyslové revoluci si lidé v rozvinutých kulturách, především v Evropě a v Severní Americe, zvykli výrobky a služby spíše kupovat, než vyrábět a zajišťovat sami.

Moderní kultura DIY se začala rozšiřovat v 70. letech v západní Evropě a Severní Americe, především mezi studenty vysokých škol jako forma protestu proti estetické úrovni některých průmyslově vyráběných výrobků, především oblečení. Byla to také ale forma politického protestu proti konzumnímu způsobu života a proti praktikám některých mezinárodních korporací – Coca Cola (nekalé obchodní praktiky včetně podezření z několika vražd) Nike (dětská práce).

Jedním z hesel hnutí Udělej si sám je „Mysli globálně, jednej lokálně“

Toť praví wikipedie a tak to i podle nás je. Jen snad bych dodal, že D.I.Y. projektů by mělo být stále víc, abychom mohli ukázat jakékoliv vládě, že je zbytečná a že si dokážeme ošéfovat svoje životy sami. D.I.Y. nápady jsou skvělá věc, která se dá posílat dál a snad díky nim bude svět alespoň o trochu lepším místem.

Zkusme míň nadávat a víc vytvářet!


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>